Od loňského roku tvoříte Filosofický podcast. Co vás k jeho založení vedlo?

Tak jako nouze naučila Dalibora housti, i loňský zákaz opravdické výuky vedl k tomu, že jsem začal své přednášky nahrávat, protože kategoricky odmítám distanční on-line výuku, kdy nutíte děcka sedět od rána do večera u kompu, že jim měkne mozek a odumírá představivost. Filosofie je záležitostí schólé, tzn. volného času, protože potřebuje čas i volnost. Chtěl jsem, aby si moji studenti (sic!) mohli poslechnou přednášky, až když na to budou mít čas, klid, náladu, a aby se k tomu mohli kdykoli vrátit a poslechnout si to tolikrát, kolikrát potřebují. Filosofie je činnost svobodného ducha a chtěl jsem studentům tuto svobodu ponechat, anebo jim ji teprve vůbec poskytnout.

Načež mne však kontaktovala – doufám, že se na mě za to nebude zlobit – báječná a laskavá Tereza Čechová, jež mne konfrontovala s myšlenkou, zda bych své přednášky nezprofesionalizoval do formy podcastu, protože (jak říkala) jednak ryze filosofický podcast v tuzemském prostředí schází (nyní dodejme: scházel) a jednak prý též (a tady se stydím, když cituji Terčina následující slova) „byla překvapená, jak moc to bylo příjemný na poslech“, protože „opravdu máte moc příjemný hlas“. (Fakt se stydím.) Tehdy jsem to způsobem sobě vlastním odbyl slovy, že „při představě, že bych měl věnovat čas mluvení místo psaní, se raději kloním k tomu něco psát“.

Ale protože život je sviňa, došlo k podzimnímu zrušení opravdické výuky a já opět začal nahrávat další přednášky. Když jsem obdržel další příznivé ohlasy, které rovněž zmiňovaly to, co by mě v životě nenapadlo, totiž že se to příjemně poslouchá, protože mám příjemný hlas (stále se stydím), tak jsem si ve své ješitnosti (a kdo není! že?) pomyslel, že bych to tedy mohl zkusit, že se nestane nic horšího, než že to bude vejbuch a já toho nechám. Poprosil jsem tedy několik dobrých duší, o kterých jsem tušil, že by mohly být v dané záležitosti zkušenější, o potřebné rady a tipy. Byly to kromě nezapomenutelné Terezy Čechové duše následujících, jimž jsem neskonale zavázán a vděčný a bez kterých by Filosofický podcast patrně nemohl nikdy doopravdy vzniknout: Alex Brocko, Radek Holodňák, Adam Vostárek (k tomu se ještě vrátíme), Dušan Neumahr, Tomáš Houdek (Bůh mu žehnej!), Jitka Hrubá, Michaela Vavřínová a the one and only Gabriela Vičanová. Pak už jenom sehnat pořádný mikrofon a nahrát to. (Bacha, ať nepodceníte přípravu. V první epizodě jsem např. zapomněl schovat hodiny, tak to tam na pozadí tiká.)

No jo, jenže nahrát epizodu umí každý blbec: ještě se to musí zeditovat, zveřejnit a propagovat. A tady došlo k tomu (pro mě) ultimátnímu ponížení, které jsem dobrovolně podstoupil: za účelem propagace jsem (si) musel zřídit profil na Facebooku a dokonce na žumpě všech hipsterů, totiž na Twitteru, kde se snažím způsobem sobě vlastním (tedy leckdy docela trapně) svůj Filosofický podcast propagovat. Ohlas mě nejen překvapil, ale hlavně naplnil optimismem, že to asi nebude tak špatné, jak mám tendenci ve svém přirozeném pesimismu a permanentní skepsi shledávat. Hlavně jsem to vzal jako závazek, abych i nadále se snažil dělat vše nejlépe, jak dovedu, což – přiznejme si (abych ten nepatřičný pathos dostal zpátky na zem) – není zas až tak velká sláva. Každopádně dělám Filosofický podcast pro radost a (sobě) za odměnu.

S technickou stránkou věci mi pomohl a stále pomáhá mistr zvuku a kytarový mág Adam Vostárek, který epizody edituje a jenž hlavně vytvořil a nahrál znělku Filosofického podcastu na základě tipů skladeb, které jsem mu dal k dispozici. Chápu, že to asi nebude každého šálek kávy, ale považuji znělku za mimořádně povedenou a mám za to, že posluchač by mohl hned tušit, s kým má tu čest. :) A nakonec jsem poprosil éterickou a po čertech šikovnou Gabrielu Vičanovou, zda by a aby vytvořila pro Filosofický podcast cosi na způsob vizuální identity, což rovněž považuji za extrémně podařenou záležitost. And the rest is history.

Potýkal jste se (či případně ještě potýkáte) s nějakými problémy při jeho tvorbě?

Jak jsem již zmínil, největší úskalí je nepodcenit přípravu. Kvalitní mikrofon je neúprosný a zachytí opravdu všechno: v první epizodě tikání hodin, či když za dveřmi na drápkách cupitají psi, po schodech sbíhají děti, nebo když mi ve třetí epizodě kručí v břiše. :) Některé věci prostě nevychytáte, jestliže nejste v nahrávacím studiu, což byl případ čtvrté epizody, kdy jsem poslední den před zákazem cestování mezi okresy zajel za Adamem Vostárkem a natočili jsme společný rozhovor věnovaný Johannu Gottfriedu Herderovi jakožto filosofovi zvuku. Možná proto s další epizodou počkám, než se vrchnost zase uráčí dovolit nám opět cestovat, abych ji natočil v profesionálních podmínkách.

Pro koho myslíte, že je podcast určen? Může jej poslouchat i laická veřejnost?

Jako podtitul svého Filosofického podcastu jsem zvolil heslo: podcast pro přemýšlivé lidi – myslet, a tak jednat, takže je pro každého, kdo se nebojí přemýšlet a kdo si to dovolí. Protože je pohodlné svěřit se ideologiím a politikám, které lacině a snadno pomáhají kategorizovat (si) skutečnost a osobovat si roli arbitra, který tak lehce a rychle cokoliv a kohokoliv (od)soudí. Ovšem nejen ve filosofii, nýbrž i v samotném lidském životě nejde o to, co je snadné, ale o to, co je pravdivé a správné (což jsou dvě dost různé věci). Já nikdy nepředávám informace ani žádnou „nauku“, ale snažím se přivádět k zamyšlení. Nepotřebuji a ani nechci, aby se mnou někdo souhlasil; budu raději, když ne, protože to snad může indikovat, že daný jedinec – : přemýšlí. Nenárokuji si ani autoritu, ani patent na správnost. Netvrdím, že to, co dělám a jak to dělám, je jediný způsob, ba jediný správný způsob, jak dělat filosofii, která je přeci mnohotvará, mnohozvučná, mnohohlasá.

Může podcast naopak pomoci studentům filosofie prohloubit jejich znalosti?

Tak určitě.  Leda tím, že je zkazím. A to přeci filosof má: kazit mládež, nebo? :) Jak jsem říkal: nepředávám informace, a tedy asi ani znalosti; nicméně patrně pyšně si namlouvám, že se snažím navádět k podstoupení zácviku do určité – fuj, to je hnusný slovo – „kompetence“, totiž myslet filosoficky. Klíčové slovo je zácvik a ochota podstoupit ho. Víc nedokážu a ani si nechci nalhávat nebo osobovat si.

Jakými tématy se v podcastu zabýváte?

Čím se dá, pantáto převore, abych parafrázoval starého Lotranda. :) První tři epizody odrážejí můj badatelský záměr transformativních myšlenkových zkušeností ve filosofii, protože filosofii – nikomu to nevnucuji – považuji za transformativní zkušenost, kterou je třeba podstoupit, máme-li být poctiví k sobě, a tedy i k ostatním. Neboli filosofické myšlení se v mém podání – které nikomu nevnucuji – týká promýšlení otázky pravdy bytí, neboli toho, jak se to právě má např. s námi samými, a proto se nelze nezabývat tím, jak člověk rozumí sám sobě, světu a sobě samému ve světě (což jsou tři různé páry bot), aniž se však jedná o filosofickou antropologii, od které mám co dělat, abych se distancoval. Ale abych třeba neznechucoval případné posluchače svými bludy, začal jsem i s formátem rozhovorů, a tím můžeme tedy přejít k další otázce.

Zvete si do podcastu i nějaké hosty, například z řad kolegů? Koho je případně možné slyšet?

Hned od začátku jsem měl v plánu zvát si hosty, a to zejména z řad kolegů, ale i šikovných doktorandů. Leč většina z nich se zatím upejpá. Proto jsem nesmírně rád, že s pomocí prvního hosta, kterým byl zmíněný mistr zvuku Adam Vostárek, se mi snad podařilo rozptýlit jejich obavy a navnadit je. Takže mohu avizovat – a nyní je to, Honzo, oficiálně venku a nemáte cestu zpět! :) – že dalším hostem bude všemi oblíbený kolega Honza Potoček, se kterým pohovoříme o raně novověkých konceptech utopií, a po něm pak i Marek Vodička, který bude dokonce mluvit k „aktuálnímu“ tématu zdraví a nemoci. Moc usiluji o Katku Sváčkovou a rozhovor na téma soucitu, ale na vílu nesmíte se sekačkou. :)

Dále mám v merku rozhodně propagovat aktivity, jako jsou nové publikace našich kolegů, tzn. cosi jako knižní okénko. Právě tiskem vyšel překlad Schellingových Stuttgartských přednášek od Martina Vrabce, tak to by bylo vhodné téma, které bych s ním chtěl natočit. Nebo v květnu – dá-li pánbůh – uspořádám se spřátelenými kolegy z Univerzity Hradec Králové konferenci na téma Animal excentricum věnované tematizacím antropologické diference v opravdických verzích filosofické antropologie během 20. století, kterou se chci – jak doufám – definitivně rozloučit s disciplínou zvanou filosofická antropologie: tak i tomu bych chtěl jednu epizodu věnovat a akci představit spolu s kolegou Filipem Jarošem. A nelze zapomenout na projekt mých někdejších doktorandů, již nyní působí na FIT ČVUT: výše zmíněný Tomáš Houdek a doctor angelicus Jakub Šenovský tam ve spolupráci s programátory koncipují projekt Politeia21, který chce uvést do prostředí virtuální reality Platónovu Ústavu, aby se v bezpečném prostředí, ve kterém se nikomu nemůže doopravdy stát nic špatného, ukázalo, zda a jak by šlo zrealizovat tento politický projekt popsaný do takových detailů, že podle toho lze virtuálně modelovat celou obec, postavy a situace přinášející dost drsná etická dilemata, ze kterých se však lze patrně toho dost naučit.

Jaká témata plánujete zpracovat do budoucna?

Kromě propagace pozoruhodných aktivit našich šikovných kolegů se chci určitě věnovat postavám a tématům z filosofie německého romantismu a idealismu, kterými se momentálně zabývám. Jsou to např. Kant, Fichte, Hölderlin, Novalis, Jacobi, Schelling a mladý Hegel. Rovněž téma filosofie a básnictví chci v několika epizodách představit a velice zde doufám v pomoc svatého muže Josefa Kružíka, jenž se právě zabývá mimo jiné výkladem skladby Pustina (angl. Wasteland) od Thomase S. Eliota. Sám mám v zásobě materiál na epizody věnované Paulu Celanovi, Janu Zahradníčkovi (Znamení moci), Vladimíru Holanovi (Noc s Hamletem) a snad se mi podaří připravit si i něco k Bohuslavu Reynkovi, když bude mít v roce 2022 významné jubileum. Ale znáte to: ars longa – vita brevis, takže malovat si to můžu, jak chci… :)

Na jakých platformách je možné Váš podcast poslouchat

Na podcastových platformách Soundcloud, Spotify a ceskepodcasty.cz. Na facebooku i na Twitteru jsme k nalezení – asi Vás to překvapí – pod názvem Filosofický podcast, resp. @filosoficky.

Je něco, co byste rád dodal?

Přemýšlejte – a vůbec to nemusí být na můj způsob; přemýšlejte každý za sebe, a tak přijměte zodpovědnost za svůj život, protože pouze tak můžete být prospěšní i ostatním třeba jen tím, že je k něčemu inspirujete. Also sprach Aleš Novák. :)

Zpracovala Monika Picková