Odborné zaměření magisterského studia je primárně filosofické, avšak studijní program je koncipován tak, aby nedílnou součástí studia byl přesah do širších kontextů. Mezi ně patří především estetika (a specifičtěji literární věda), antropologie, etika a politické myšlení. Kromě společného základu mají studující možnost zvolit si jednu ze tří profilací:

• fenomenologická filosofie

• filosofie literárního textu

• filosofická antropologie

Zatímco většina studijních programů zaměřených na studium filosofie se zaměřuje na dějiny filosofie, navazující magisterský studijní program Filosofie v kontextu humanitních věd je primárně zaměřen na komparatistické přesahy, umožňující zasadit filosofickou problematiku do širších kontextů. Vychází tedy z pojetí filosofie jako otevřené disciplíny či základní perspektivy, umožňující filosoficky nazírat i problémy a témata, které v dějinách západního myšlení vstupovaly s filosofií do setrvalé interakce: mezi tato témata patří otázky estetické, literárněvědné, antropologické, politologické a další. Se všemi výše uvedenými obory toto magisterské studium rezonuje, ale vzhledem k jeho filosofickému charakteru nelze hovořit o překryvech. Právě tento interdisciplinární a komparativní přesah u filosoficky orientovaných studijních programů v českém kontextu zásadně chybí.

Absolvent/ka je vybaven/a širokými znalostmi pojmů, tematizovaných problémů a myšlenkových směrů určujících především (ale nejen) novověké filosofické myšlení, a to především v oblasti estetiky, fenomenologie, politické filosofie a antropologie. Kromě znalosti primární literatury je absolvent/ka důkladně obeznámen/a se základní sekundární literaturou týkající se přinejmenším problematiky, na kterou se zaměří v rámci své profilace (antropologie, filosofie literárního textu, fenomenologické filosofie). S těmito texty dovede pracovat v originálním znění, dovede analyzovat a kriticky hodnotit jejich argumentační strukturu. Je vybaven/a přehledem o širších souvislostech filosofického myšlení v souladu se zvolenou profilací, tj. je schopen/na interpretovat z filosofického hlediska literární text či estetický artefakt, zaujmout fundované stanovisko k politickému problému či provést fenomenologickou analýzu komplexního jevu ať už estetické, nebo antropologické či politické povahy. V této perspektivě dokáže absolvent/ka vymezit a tematizovat aktuální společenské, kulturní, náboženské, antropologické otázky, zaujmout k nim na základě dosažených znalostí vlastní postoj a uplatnit jej ve veřejné diskusi. Absolvent/ka je vybaven/a k tomu, aby překročil/a striktně filosofickou problematiku směrem k jiným oborům či oblastem, a především aby se neomezil/a na pouhé reprodukování dosažených znalostí, nýbrž dokázal/a je podle aktuálních potřeb tvůrčím způsobem rozvíjet. Typické pracovní pozice, na nichž absolvent/ka najde uplatnění, jsou například: učitel/ka filosofie na středních školách, pracovník/ce v kulturních institucích, korektor/ka a pracovník/ce v nakladatelstvích, překladatel/ka.